Čtyři dohody — 1) Nehřešte slovem

Čtyři dohody

Čtyři dohody. Dohody se sebou samým a ne s nikým jiným. 
Dohody pravdy a autenticity. Dohody lásky a svobody. Dohody se životem. 

1. DOHODA — NEHŘEŠTE SLOVEM

Slovo má kouzelnou moc. Slovo je jako semínko. Mysl je jako úrodná půda. Co zasejete, to sklidíte.

Slova používáme bezmyšlenkovitě a proto si neuvědomujeme, jak moc můžeme ublížit. Zvlášť malým dětem. Nevhodná poznámka při vysvětlování úkolů: “Ty jsi snad úplně tupá” může způsobit to, že tomu dítě bude věřit celý svůj život.

Nehřešit slovem znamená nepoužívat slovo proti sobě. Když někomu ve vzteku řeknu, že je totálně neschopnej hlupák, zdá se, že jsem slovo použila proti němu. Ale ve skutečnosti jsem slovo použila proti sobě, protože dotyčný mě začne nesnášet. Vypustila jsem emocionální jed, který se ke mě vrátí a tím jsem použila slovo proti sobě.

Pojďme si uvést běžný příklad z rodiny. Unavená a vyčerpaná maminka si chce odpočinut, protože jí začíná bolet hlava. Děti tancují a zpívají, užívají si dobrou náladu. Maminka už hodně naštvaná a bezmocná zakřičí: přestaňte tady vřískat, to se nedá poslouchat to vaše ječení. Děti přijdou o radost a do budoucna si ponesou: vždycky, když se raduju, něco špatného tím způsobím, proto se nebudu radovat. Anebo — když si zpívám, nikomu se to nelíbí a tak radši zpívat nebudu (ačkoliv zpívá hezky). 

Maminka nebyla pravdivá. Kdyby byla, řekla by: bolí mě hlava a potřebuju si odpočinout. Prosím přestaňte si tu hrát nebo běžte vedle, abychom každý měli svůj klid.
Mohla by i říct, že je už fakt naštvaná, ale neublížila by slovem, nevložila by do mysli svých dětí špatný program.

A co my sami? Jak moc si ubližujeme slovem? Co si sami o sobě myslíme, co si říkáme? 

Ani tu snad nemusím psát příklady hřešení slovem: v afektu, pomluvy, ironické poznámky, projevení názoru, když se nás nikdo neptal (ty dneska vypadáš dost hrozně, nejsi nemocná?).

VÝZVA PRO VÁS — SLEDUJTE, CO ŘÍKÁTE

Všímáte si toho, co říkáte? Umíte se zastavit, než v rozčílení něco řeknete?

Určitě se snažíte směrem k okolí, zvlášť, máte-li děti. Ale co sami k sobě?

Jaká vybíráte slova, když k sobě mluvíte a jak o sobě přemýšlíte?